|
|
Silážování mechanicky upraveného vlhkého kukuřičného zrna
Balatka, Michal
Tato diplomová práce se zabývá způsobem přípravy siláží a následného vlivu zvolených aditiv ve vlhkém mechanicky upraveném kukuřičném zrnu (HMGC). V literární rešerši je problematika shrnuta dle dostupných informací od metod využití kukuřice seté, jako celé rostliny až po dělené sklizně s využitím pro silážování. Je popsán vývoj historických metod, technologické faktory ovlivňující výslednou kvalitu, vhodného zvolení silážních aditiv, uskladnění až po otevírání vaků a způsob vybírání siláží. Dále je věnována pozornost na průběh fermentačního procesu, jednotlivé faktory, které ovlivňují výslednou siláž jsou dávány do souvislosti s kvalitativními ukazateli a zhodnocení kvality siláží vlhkého kukuřičného zrna. V praktické části byl proveden pokus, který se zaměřuje na aplikaci různých aditiv použitých při silážování HMGC a doby skladování. V konkrétním podniku proběhlo silážování do polyethylenových vaků a v časových intervalech probíhaly odběry s následnými analýzami. Vari-anty silážních aditiv jsou porovnány mezi s sebou v parametrech sledující výživnou hodnotu a fermentační kvalitu. Poté byly výsledky vyhodnoceny a zpracovány statistickými metodami prezentovanými v tabulkách a grafech.
|
|
|
Analýza kvalitativních ukazatelů silážovaných krmiv
NECHVÁTAL, Jaroslav
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu vybraných kvalitativních ukazatelů u siláží. Kvalitativní ukazatelé byli sledováni u 119 vzorků travní a kukuřičné siláže z roku 2018. Pomocí těchto ukazatelů proběhlo zařazení podle hodnocení kvality fermentace u siláže dle Normy 2004, německého hodnocení dle Kaisera 2006 a slovenského hodnocení dle Mitríka 2016. Výsledné zařazení byla vyhodnocena a porovnána. V Normě 2004 bylo zařazeno v první třídě fermentace 82 % vzorků, v hodnocení podle Kaisera 88 % vzorků a v hodnocení podle Mitríka 83 % vzorků. Do hodnocení byl zařazen i vliv silážních aditiv na kvalitu fermentačního procesu. Sledován byl vliv bakteriálních a bakteriálně-enzymatických aditiv na obsah živin. V závěru práce byly vzorky siláže porovnány s průměrnými hodnotami z daného ročníku.
|
|
|
Stanovení in vitro stravitelnosti organické hmoty kukuřičné siláže pepsin-celulázovou metodou
FOUS, Dominik
Siláž, a především kukuřičná siláž, je nejvíce zastoupeným objemným krmivem jak v České republice, tak i v Evropě. Siláží je uhrazována velká část energie, která je potřebná pro správnou užitkovost zvířat. Stabilní užitkovost a její nárůst je možné zajistit pouze neměnným a vyváženým složením krmné dávky po celý rok. Vzhledem k důležitosti přípravy kvalitního krmiva se často využívají aditiva. Je možné silážními aditivy do silážované hmoty přidat homofermentativní bakterie, aby se u siláže rychle snížilo pH nebo se mohou přidávat bakterie heterofermentativní, které u siláže zlepšují aerobní stabilitu, dále je možné tyto bakterie kombinovat nebo využít i jiné silážní přísady.
|
|
|
Využití aditiv při výrobě siláží ze zavadlé píce
Sankot, Jiří
V této bakalářské práci se zabýváme již mnoho staletí známou technologií pro zpracování píce, která zajistí její použitelnost po delší dobu a zároveň přináší vyšší výživovou hodnotu krmiva oproti jednoduššímu sušení. Touto technologií je silážování. Práce charakterizuje hmotu pro silážování, popisuje jednotlivé pícniny, které jsou vhodné pro silážování v našich podmínkách, jako jsou jeteloviny, trávy a jetelotrávy. V dalších částech je popsán princip výroby siláží spolu s vlivy, které je ovlivňují. Uvedeny jsou i různé způsoby uložení takto konzervovaných krmiv. Hlavní část této práce je věnována silážním aditivům. Jsou to konzervační látky, které se přidávají do ukládané hmoty, aby zlepšily proces fermentace a zajistily co nejlepší kvalitu výsledného krmiva. Využívají se bakteriální, chemické látky a jejich kombinace. Práce uvádí jejich členění, úskalí spojená s jejich využitím. V poslední částí práce jsou zkoumány 3 vzorky krmiva odebraného ze silážních balíků z rodinné farmy. Jejich rozbor byl proveden v laboratoři Mendelovy univerzity v Brně. Výsledné hodnoty látek v jednotlivých vzorcích byly rozdílné. Po porovnání se vzorovými hodnotami je zjištěno, že vzorky pochází z kvalitního krmiva, obsahují rozmezí mezi 10,17 - 12,32 % dusíkatých látek, 7,79 - 9,17 % popelovin, 3,02 - 3,36 % tuku a 28,77 - 26,57 % vlákniny. Výsledkem je návrh, který doporučuje využití vhodných silážních aditiv pro další sklizeň píce.
|
|
|
Vliv biologického a chemického ošetření na výskyt biogenních aminů u vojtěškových siláží
Remerová, Pavla
V experimentu byl sledován vliv dvou různých silážních aditiv biologického (Lactococcus lactis (NCIMB 30117), Lactobacillus plantarum (DSM 16568), Enterococcus faecium (DSM 22502/NCIMB 11181), enzym xylanáza EC 3.2.1.8.) a chemického (43 % kyseliny mravenčí, 30 % mravenčanu amonného, 10 % kyseliny propionové a 2 % kyseliny benzoové) na koncentraci biogenních aminů, obsah živin, zhodnocení kvality fermentačního procesu a mikrobiologických ukazatelů u vojtěškových siláží (Medicago sativa). Doba fermentace siláží byla 90 dní. Biologické silážní aditivum průkazně zvýšilo výskyt putrescinu (o 51 %; P<0,05), kyseliny mléčné (o 11 %; P<0,05), proteinu (o 11 %; P<0,05). Naopak došlo k signifikantnímu snížení kadaverinu (o 29 %; P<0,05), histaminu (o 57 %; P<0,05), spermidinu (o 15 %; P<0,05), sperminu (o 55 %; P<0,05), kyseliny octové (o 40 %; P<0,05), ethanolu (o 55 %; P<0,05), amoniaku (o 25 %; P<0,05) a popelovin (o 9 %; P<0,05). U skupiny ošetřené chemickým silážním aditivem se statisticky průkazně zvýšil obsah histaminu (o 63 %; P<0,05) a tyraminu (o 34 %; P<0,05). Snížila se koncentrace putrescinu (o 18 %; P<0,05), kadaverinu (o 55 %; P<0,05), spermidinu (o 47 %, P<0,05), sperminu (o 45 %; P<0,05), kyseliny mléčné (o 16 %; P<0,05) kyseliny octové (o 46 %; P<0,05), amoniaku (o 59 %, P<0,05), popelovin (o 13 %, P<0,05) a tuku (o 24 %, P<0,05). Z mikrobiologického hlediska byly ovlivněny bakterie mléčného kvašení, plísně, kvasinky, enterobakterie a celkový počet mikroorganismů. Z výsledků je patrné, že pro udržení hygienické a zdravotně nezávadné siláže je výhodné používat biologické i chemické silážní aditiva. U vojtěškových siláží má chemický inokulant vyšší účinnost na zachování zdravotní bezpečnosti siláže v porovnání s biologickým inokulantem.
|
|
|
Stroje a strojní linky pro sklizeň pícnin
Práza, Martin
Práce popisuje možnosti využití pícnin a metody konzervace s pící spojené. Jsou zde uvedeny faktory podmiňující možnosti sestavovaní strojních linek, technologické postupy a stroje potřebné k výrobě siláže ze zavadlé píce. Praktická část je zaměřená na vyhodnocení dat získaných polním měřením a z pracovních záznamů samojízdné sklízecí řezačky a souprav na odvoz řezanky. Sledování bylo zaměřeno na množství spotřebovaných pohonných hmot, dopravované množství řezanky, počet motohodin a délku obratového cyklu.
|
|
|
Vliv technologických postupů na kvalitu siláží v měnících se ekonomických podmínkách
Neuman, Aleš
Tato práce popisuje několik hlavních plodin pěstovaných v České republice za účelem silážování a výroby objemných krmiv pro dojnice. Popisuje jejich pěstební technologie, technologie sklizně a proces silážování. Dále hodnotí vliv počasí, zejména jeho extrémní výkyvy v poslední době na kvalitu píce a výsledného konzervovaného krmiva.. Hodnotí kvalitu krmiv konkrétního podniku na základě rozborů siláží z různých ročníků. Na základě analýzy účetních podkladů z podniku provádí ocenění objemných krmiv vyrobených ve vlastní režii podniku. Následně provádí ocenění krmných dávek jednotlivých skupin zvířat v chovu dojnic za sledované období 15 měsíců. Hodnotí efektivitu krmných dávek, potažmo rentabilitu celého chovu a možnosti reakce na výkyvy v cenách na agrárním trhu.
|
|
|
Hodnocení obsahu mykotoxinů v objemných krmivech jako primárním zdroji antinutričních látek v potravním řetězci
Bartoňková, Natálie
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit obsah mykotoxinů v objemných krmivech. Hodnoceny byly vzorky objemných krmiv jílku vytrvalého, křížence jílku mnohokvětého, srhy laločnaté, jetele lučního, křížence jetele lučního a vojtěšky seté. Obsah zearalenonu a deoxynivalenolu byl stanoven metodou ELISA. Rozdíl byl v obsahu mykotoxinů v zelené píci a silážích. Na obsah deoxynivalenolu měl průkazný vliv druh i konzervace (P menší než 0,05). V zelené píci trav se obsah deoxynivalenolu pohyboval v rozmezí 0,14 až 2,23 mg/kg, u siláží se obsah snížil. U jetelovin byl průkazný vliv konzervace (P menší než 0,05) na obsah deoxynivalenolu, kdy zelená píce obsahovala vyšší množství, a to v rozmezí 0,47 až 1,31 mg/kg. Obsah zearalenonu byl u trav podobný v zelené píci i v siláži, až na variantu křížence jílku, který v siláži dosahoval hodnot až 959,98 mikrog/kg. U jetelovin mělo na obsah zearalenonu vliv stanoviště, kdy v Troubsku byly naměřeny vyšší hodnoty mykotoxinu v siláži, naopak ve Vatíně byl vyšší obsah v zelené píci.
|
|
|
Využití sušených a silážovaných kopřiv pro přikrmování srnčí zvěře v honitbě MS Trpín-Hartmanice
Heger, Jan
Bakalářská práce se zabývá využitím sušených a silážovaných kopřiv pro přikrmování srnčí zvěře. Cílem bylo ověřit možnosti konzervace kopřiv a jejich příjem srnčí zvěří. Byly testovány možnosti konzervace kopřiv sušením celých rostlin a silážováním zavadlých nařezaných rostlin. Vyrobené siláže byly vyhodnoceny z hlediska jejich výživné hodnoty a kvality a byl sledování příjem srnčí zvěří ve srovnání s jinými krmivy. V práci bylo zjištěno, že kopřivy, které jsou pro nás plevelem a rostou všude kolem našich obydlí, lze efektivně využít pro přikrmování srnčí zvěře a že vytvořené krmivo z těchto rostlin se podobá svojí výživovou hodnotou jiným objemovým krmivům, která jsou vhodná pro přikrmování. Hlavní překážkou širokého využívání kopřiv je však značná pracnost přípravy siláže.
|
|
|
Vliv zavadání, kontaminace píce zeminou a použitých konzervantů na kvalitu a zdravotní bezpečnost siláží vojtěšky seté
Spáčilová, Kristýna
Cílem diplomové práce bylo hodnocení vlivů zavadání, kontaminace píce zeminou a použití silážních konzervantů na vybrané parametry zelené píce a siláže vojtěšky seté. Biomasa byla získána z výzkumné stanice pícninářské ve Vatíně. Nezavadlá hmota byla o sušině 24 %; zavadlá o sušině 33 %. Vybrané vzorky byly kontaminovány zeminou v množství 30 g/kg hmoty. Konzervace siláže proběhla bez (kontrola) a s použitím biologického konzervantu či s použitím chemického konzervantu. Nezavadlá zelená píce měla průkazně (p<0,05) vyšší obsah histaminu a spermidinu. Zavadlá zelená píce měla vysoce průkazně (p<0,01) vyšší obsah putrescinu. V silážích vojtěšky seté měl faktor kontaminace vysoce průkazný vliv (p<0,01) na zvýšení obsahu popelovin a použité konzervační prostředky měly statisticky průkazný vliv (p<0,05) na snížení obsahu NDF v silážích. Průkazně vyšší (p<0,01) obsah klostridií byl sledován u siláže ze zavadlé píce. Faktor zavadání měl vysoce průkazný vliv (p<0,01) na obsahu amoniaku, kvasných kyselin (LA, AA, PA, BA) a průkazný vliv (p<0,05) na pH. Siláž ze zavadlé píce se vyznačovala vyšším pH, vyšším obsahem LA a sníženým obsahem amoniaku, AA, PA, BA. Kontaminace měla průkazný vliv (p<0,05) na zvýšení pH, snížení LA a vysoce průkazný vliv (p<0,01) na zvýšení obsahu amoniaku, AA, PA, BA. Konzervační prostředky průkazně (p<0,05) snižovaly pH a vysoce průkazně (p<0,01) snižovaly obsahu amoniaku, PA, BA a zároveň zvyšovaly obsah LA, AA. Kvantitativně nejvíce zastoupenými biogenními aminy v siláži byly histamin (969 mg/kg), tyramin (800 mg/kg), putrescin (1754 mg/kg) a kadaverin (501 mg/kg). Použité biologické konzervační prostředky u dostatečně zavadlé siláže lépe fungovaly jako prevence vzniku biogenních aminů a vedly k dosažení vhodnějšího fermentačního profilu.
|
host ::
RSS.